Nesmíš se bát

4. březen 2014 | 18.43 |

Píšu to. Čtete to a třeba jen ze slušnosti - ohlasy jsou dobrý. Můj poklad je vědomí, že Vy to čtete a já to žila. Mail, který jsem dostala (:-D, sorry Tomáši Klusi, že to ukradnu,) " ze Země za duhou" o smrti, byl tak silný, že bych Vám ho tady nejraděj okopírovala.Silný a pozitivní. Do toho příběhu z něj přijde otisk, snad dost jemný, aby Vás to nevyděsilo, snad dost silný, aby bylo jasné, o co jde. Sama sebe uboze trápím tím,že pořád čekám na pokračování. Znáte to... toho dobrého chceme pořád víc a víc... A tak se v zamračeném dni dívám z okna, hledám sponzora na cestu do Prahy na nějaký kurz, aby byl důvod tam jet a toužím... aspoň chvíli tam být, aspoň stisk ruky, aspoň letmý dotek úst ( i když mi zpětně došlo, že když jsme se před lety spolu nehorázně ožrali - teda já, nejspíš jsme se pak i líbali ) ... tak mi držte palce, ať se tý knížky dočkáte dřív, než se utrápím

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře